Závislost uprostřed společnosti: Díl čtvrtý: Kombinace návykových látek

Kombinování návykových látek přináší vážná rizika. Jaké nebezpečí představují nové syntetické látky, léky i tradiční drogy?

Téma návykových látek je v české společnosti přítomné dlouhodobě – od historického užívání alkoholu a dalších drog až po dnešní rozmanitou nabídku legálních i nelegálních substancí. Závislost není problém jen okrajových skupin, ale dotýká se rodin, škol i běžných komunit napříč společností. V posledních letech se vedle „tradičních“ drog stále více setkáváme s novými psychoaktivními látkami a jejich kombinacemi. Právě kombinování a nepřehlednost trhu zvyšují rizika pro zdraví i psychiku uživatelů. Tento článek si klade za cíl přiblížit téma kombinace návykových látek, ukázat situaci v praxi sociálních služeb a upozornit na některé aktuální trendy, se kterými se mohou setkávat jak odborníci, tak laická veřejnost.

Jako sociální pracovnice se s lidmi se závislostí setkávám od roku 2017. V posledních letech vnímám výrazný nárůst v dostupnosti i rozmanitosti látek, po kterých mohou lidé sahat – od klasických drog až po nové syntetické produkty a léky získávané mimo zdravotnický systém.

Různé „typy“ uživatelů

Už během své práce v kontaktním centru pro uživatele drog a alkoholu jsem se setkávala s tím, že se lidé sami označovali podle preferovaných látek. Někdo o sobě mluvil jako o „perníkáři“, jiný spíše jako o „opiátovém“ uživateli. Tato označení odrážejí rozdílné preference i prožívání účinků jednotlivých látek.

Uživatelé stimulačních látek (např. pervitinu) popisují stavy zvýšené energie, aktivity a často i bdělosti přes noc. Naopak u opioidů se častěji objevuje zklidnění, útlum a pocit blaženosti, někdy až „odpojení“ od okolí. Jeden z kolegů se zkušeností se závislostí to popisoval tak, že po pervitinu by byl schopen „oběhnout třikrát Prahu“, zatímco po opioidech člověk spíše sedí v klidu, uzavřený ve svém prožívání. Díky těmto rozdílům pak někteří lidé začnou látky kombinovat – například střídají stimulaci s útlumem – což přináší další rizika. 

Kombinace látek jako riziko

V sociálních službách, ať už v kontaktních centrech, terénních programech nebo nízkoprahových zařízeních, se často pracuje s principy harm reduction, tedy snižování rizik spojených s užíváním drog. Jedním ze základních doporučení harm reduction je vyvarovat se kombinování návykových látek, protože právě kombinace výrazně zvyšují zdravotní i psychická rizika.

Praxe ale ukazuje, že kombinování je mezi uživateli velmi časté. Někteří lidé dokonce vyhledávají střídání účinků různých látek, které subjektivně vnímají jako „přeblikávání“ mezi různými stavy. Vzpomínám si na klienta, který popisoval své zkušenosti z 90. let. Nejprve užíval pervitin, který mu „chutnal“ a byl spojený s pocitem svobody. Žil v mladém věku v Praze na ulici s partou pankáčů a popisoval období, kdy mu to připadalo ještě „dobré“.

Později začal experimentovat i s heroinem, který zpočátku bral příležitostně. V určité fázi docházelo i ke kombinaci těchto látek – například aplikací pervitinu a heroinu současně, kdy si nechal od kamaráda píchnout jednu látku do jedné žíly a druhou do druhé. Jiní uživatelé popisovali kombinace pervitinu s marihuanou, při kterých vnímali střídání účinků jednotlivých látek – chvíli výrazná stimulace, chvíli spíše sedativní, zklidňující účinek.

Nové psychoaktivní látky

Vedle „tradičních“ drog se dnes stále více setkáváme s tzv. novými psychoaktivními látkami. V českém prostředí se dlouhodobě objevují zejména stimulační látky (pervitin, kokain, extáze), opioidy (např. heroin), konopné látky, těkavé látky (např. toluen) a další formy kokainu, jako je crack. Tyto skupiny jsou v tuzemské literatuře opakovaně popisovány jako hlavní skupiny návykových látek s významnými zdravotními riziky pro centrální nervovou soustavu, kardiovaskulární systém a celkový stav organismu člověka, například v publikaci Kaliny a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup.

V posledních letech se však v praxi stále častěji objevují i nové látky, jako je kratom, HHC nebo různé syntetické kanabinoidy a opioidy. Tyto látky jsou často dostupné v atraktivních obalech a prodávány jako „bezpečnější“ nebo „legální“ alternativy tradičních drog, což může u části populace, zejména mladých, vyvolávat falešný pocit menšího rizika.

Ministerstvo zdravotnictví reagovalo na vývoj postupnou regulací. Do seznamu návykových látek byly zařazeny například semisyntetické kanabinoidy HHC, HHC-O a THCP, a zároveň vznikla nová kategorie tzv. zařazených psychoaktivních látek. Regulace se týká i dalších syntetických sloučenin, jako jsou ADB-3en-BUTINACA, MDMB-PINACA a další, aby se omezilo jejich šíření a předešlo vzniku nelegálního trhu.

Dostupnost a obcházení regulace

Navzdory těmto opatřením se nové látky stále objevují na trhu. Jsou dostupné nejen online prostřednictvím různých e-shopů, ale i v kamenných prodejnách, například ve večerkách nebo specializovaných obchodech. Často se obchází legislativa tím, že jsou produkty označeny jako „sběratelské“ nebo „výstavní předměty“, přestože jsou zjevně určeny ke konzumaci.

Z praxe si vybavuji případ z facebookové skupiny, kde matka sdílela fotografii syntetického jointu, který našla u svého syna. Produkt měl atraktivní barevný obal a byl zjevně cílený na mladší uživatele – obrázky, výrazné barvy, lákavý název. Po jeho užití skončil chlapec s vážnými psychickými obtížemi na akutním příjmu. V komentářích pod příspěvkem se objevovala různá svědectví – někteří lidé uváděli, že jim látka „neudělala dobře“ a měli nepříjemné stavy, jiní psali, že účinky vnímají spíše jako slabé. Pro rodiče je taková situace často velmi zneklidňující, protože kombinace neznámých syntetických látek může vést k nepředvídatelným reakcím.

Nadužívání léků

Dalším aktuálním tématem je nadužívání léků, často bez jasné medicínské indikace. Na internetu i sociálních sítích se objevují snahy získat léky přes šedý trh, mimo běžný zdravotnický systém. Jedná se například o pregabalin, alprazolam (Xanax) nebo další psychofarmaka ovlivňující stav vědomí a prožívání.

Tyto léky bývají navíc často kombinovány s jinými drogami, například alkoholem, opioidními analgetiky nebo stimulancii, což dále zvyšuje riziko negativních dopadů na zdraví, včetně útlumu dýchání, zhoršení koordinace, zvýšení rizika úrazu nebo výrazného rozkolísání psychického stavu. V prostředí sociálních služeb se s tímto tématem setkáváme nejen u dospělých, ale stále častěji i u mladších lidí, kteří s léky experimentují podobně jako s jinými látkami.

Proč je kombinování rizikové

Každá návyková látka má specifické účinky na organismus – ovlivňuje centrální nervový systém, srdce, krevní tlak, dýchání i psychiku. Při jejich kombinaci může docházet k nepředvídatelným reakcím, zejména pokud člověk nezná přesné složení látek, bere více látek zároveň nebo má již existující zdravotní či psychickou zátěž.

Mezi častá rizika patří:

• přetížení organismu (např. srdce a nervové soustavy),
• útlum dýchání, zejména při kombinaci tlumivých látek a opioidů,
• vznik akutních psychických stavů (např. toxické psychózy, silné úzkostné epizody),
• spuštění nebo zhoršení duševních onemocnění u citlivých jedinců (např. poruchy z okruhu psychóz či afektivních poruch).

Kombinace látek může navíc ztěžovat diagnostiku i léčbu – zdravotníci někdy jen obtížně zjišťují, co přesně člověk užil, v jakém množství a jaké látky na sebe vzájemně působí. To vše komplikuje jak akutní zásah, tak následnou péči.

Závěrem

Současný trh s návykovými látkami je velmi dynamický a nepřehledný. Vedle tradičních drog se objevují nové syntetické látky, mění se jejich právní status a roste dostupnost léků mimo zdravotnický systém. Uživatelé navíc často látky kombinují, a tím výrazně zvyšují riziko akutních i dlouhodobých zdravotních i psychických komplikací.

Právě proto je důležité o těchto tématech mluvit otevřeně – v rodinách, ve školách i v rámci sociálních služeb. Smyslem není moralizovat, ale poskytovat srozumitelné informace, podporovat bezpečnější chování a nabídnout pomoc tam, kde užívání látek přerůstá v problém. Pokud se ve svém okolí setkáte s užíváním návykových látek nebo máte obavy z kombinace různých substancí, vyplatí se obrátit na odborníky z oblasti adiktologie či sociálních služeb a situaci řešit včas.

Buďte opatrní – a zároveň nezůstávejte na to sami.

Zdroje:

Kalina, K., et al. (2003). Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup (2 sv.). Praha: Úřad vlády České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2024). HHC, HHC-O, THCP byly dočasně zařazeny mezi návykové látky. Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2024). Vláda schválila návrh Ministerstva zdravotnictví zařadit nové psychoaktivní látky na seznam zařazených psychoaktivních látek. Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR.

Vláda České republiky. (2024). Vláda se zabývala vyhodnocením plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a rozhodla o zařazení HHC na seznam návykových látek. Tisková zpráva Úřadu vlády ČR.