Příběhy o cestě závislostí: Příběh pátý: První výkon trestu

Autentický příběh o prvním výkonu trestu ukazuje souvislosti mezi závislostí, recidivou, strachem i cestou k abstinenci a změně života.

Říká se, že na hrubý pytel, hrubá záplata. Je to něco jako společenská dohoda o provinění a trestu. Dohoda, kterou ještě stále mnoho lidí žije na vlastní kůži.

S pocitem strachu udělat chybu se v životě setkal minimálně jednou každý z nás. Jindy vedou lidskou mysl člověka tyto obavy také k jiným strachům – například obava sdílet před lidmi svůj názor, protože zde vzniká strach z odmítnutí nebo ze zesměšnění. Možná jste v životě zažili to horko na vašich tvářích, když jste pociťovali nervozitu či stud.

Já sám si velmi dobře na takové situace vzpomínám. Situace, kdy, byť jsem vystupoval z pozice dospělého člověka, hovořil ze mě místy mladý chlapec, ne sebevědomý a dychtící po pochopení.

Droga jako náhrada vztahu

Pochopení, které jsem dlouhé roky získával prostřednictvím užívání drog, stejně jako mnoho dalších lidí potýkajících se se závislostí. Vzpomínám si ne na jednu klientku, která sdílela v rámci svého užívání drog, že jí pervitin nahrazuje naprosto všechno – vztah, lásku, pochopení, ale také sebevědomí. S pervitinem měla všechno, byť na pomíjivý čas.

A ve chvíli, kdy máte v rukou magický bílý prášek, který vám během chvíle opět vytvoří vlastní prožitek světa, jste ochotni pro něho udělat maximum. V určité fázi užívání drog se totiž mnoho z nás lidí se závislostí dostalo na úroveň, kdy nás nepálila ruka při krádežích i jiných trestných činnostech, pro které jsme získávali zdroje pro drogy.

Také řada odborných prací o závislosti na pervitinu popisuje, že droga postupně přebírá funkci významného vztahového objektu – může nahrazovat blízký vztah, lásku, pocit bezpečí a porozumění, což přesně odpovídá tvrzení, že „pervitin nahrazuje naprosto všechno – vztah, lásku, pochopení, sebevědomí. Například koncept vztahové vazby ukazuje, že osoby s nejistým typem vazby mají tendenci hledat náhradní zdroje pocitu bezpečí a přijetí mimo mezilidské vztahy; v případě závislosti může tuto funkci převzít droga.

Jak uvádí Jozef Hašto ve své monografii Vzťahová väzba. Ku koreňom lásky a úzkosti, právě nejistá vazba souvisí s vyšším rizikem patologických způsobů regulace emocí, včetně návykového chování. V koncepci školení „Dokážu to? Pervitin“ (Růžička a kol.) je pervitin opakovaně popisován jako látka, která krátkodobě zvyšuje sebevědomí, dodává energii a vyvolává pocit, že člověk „má všechno“, což vede k jeho vnímání jako klíčového zdroje prožitku a identity.

A ze své vlastní zkušenosti se závislostí mohu říci, že pokud jsem kdy v životě pociťoval vztah s drogou, byl jsem ochoten pro to udělat cokoli. Nejenom narušit své tehdejší vztahy s osobami blízkými, ale také postupně opakovaně přicházet o věci, které jsem ve svých světlejších obdobích životních vybudoval.

Cesta k prvnímu výkonu trestu

Do výkonu trestu jsem směřoval už jako mladistvý. Jak je zřejmé z mých předchozích článků, jako dítě jsem se velmi brzo ocitával v prostředí ulic, kde jsem se na základě absence zdrojů k přežití naučil krást. Mezi první krádeže mě zasvětil můj komplic již z dob ústavních zařízení, ze kterého jsme spolu utekli.

Vloupávali jsme se tehdy do různých obchodů s potravinami, trafik, nebo se nám staly útočištěm auta s autorádii. A pochopitelně a velmi spravedlivě jsem byl později trestán a odeslán nejprve do výkonu trestu pro mladistvé, časem pro dospělé.

Výkon trestu, jak ho známe dnes, se v něčem změnil, ale v základní podstatě zůstává dlouhé roky stejný. V čem se změnil?

Jak vypadá výkon trestu dnes

Vzpomínám si na období, kdy jsem se pohyboval ve věku 18+. Výkony trestu se tehdy ještě dělily na zóny, kde bylo více oddělení bez drog a několik drogových. Dnes, když se pobavíte s aktuálními lidmi nacházejícími se ve výkonu trestu, zjistíte, že dnes jsou výjimečné oddíly, kde se drogy nenachází.

Nedávno jsem školil se svojí kolegyní naše akreditované školení přes společnost Zřetel s názvem Dvojí pohled na závislost: Optikou bývalého klienta v roli pracovníka a odbornice z praxe, kdy se mě jeden účastník kurzu zeptal, zda je skutečně pravdou prohlášení, která často slýcháváme od našich klientů. Tedy zda je pravda, že je drog ve věznicích nadneseně řečeno více než snad venku.

Je to téměř přes 11 let, co jsem opustil poslední výkon trestu. A ze své vlastní zkušenosti i z mnoha vyjádření klientů skutečně potvrzuji, že ano.

Co může dělat sociální pracovník nebo osoba blízká

Jak ale se vším naložit, když vás čeká první výkon trestu? Vybavuji si mnoho komunikací s lidmi, kteří se chystali poprvé nebo opakovaně na svůj výkon trestu.

Jindy jsem během svého akreditovaného školení odpovídal účastníkům na dotazy, co jako sociální pracovník nebo osoba blízká můžete udělat pro člověka, který se v této situaci nachází. Jak co nejvíce zabránit destrukci lidského člověka v rámci výkonu trestu, u kterého už z dlouhých let z praxe vnímáme, že výkon trestu nijak neléčí ani nenapravuje.

Důkazy pro to máme ve formě mnoha statistických údajů o vysokém procentu recidivy, kdy se nám lidé opakovaně do výkonu trestu vrací – odborné texty o vězeňství a kriminální recidivě dlouhodobě ukazují, že samotný trest bez práce se závislostí, traumaty a sociální situací člověka má jen omezený nápravný efekt. Odpověď na podobné dotazy mohu probrat z několika úhlů pohledů. Je totiž opravdu velmi náročná otázka – co může udělat sociální pracovník, aby byl co nejvíce nápomocný člověku, kterého čeká brzy nástup do výkonu trestu.

Nežli se plně obuji do této otázky, potřebuji na počátku říci, že my jako lidé v pomáhajících profesích máme omezenou možnost, jak vůbec zasáhnout do rozhodování se o své cestě klienta. To ale neznamená, že nemůžeme dělat vůbec nic.

„Vítejte v pekle“ – první dojmy

Lehce nyní odbočím a vrátím se vzpomínkami zpět na svůj výkon trestu, abych dokázal vše zodpovědět komplexně. Vzpomínám si, kdy jsem prošel branou a procházel přes oplocený dvůr, ze kterého jste po rozhlédnutí viděli nízké šedé budovy se mřížemi na oknech. Za okny na mě shlíželo stovky muklů a křičelo z okna: „Vítejte v pekle!“

V té době jsem měl opravdu strach.

Možná si nyní můžete pomyslet – dobře ti tak. Neměl jsi krást!

Věřte, že dnes bych už krádeže, za které jsem byl opakovaně zavírán do výkonu trestu, opravdu neudělal. Dnes si vydělávám na své živobytí poctivou prací a je mi nejlépe, co mi kdy v životě bylo.

Tehdy to však bylo jiné. Tenkrát jsem činil tak, jak jsem se v rámci výchovných ústavů a útěků z nich naučil.

Hlad, dluhy a podsvětí výkonu trestu

Co ale ve chvíli, kdy se blížíte k celám a slyšíte všude výhružky z pekla?

Na pobyt ve výkonu trestu se nedá úplně ve všem připravit. Nikdy nevíte, s jakými lidmi budete na cele. Jaká komunita tam vládne. To ale neznamená, že máte svázané ruce.

Co vždy doporučuji lidem, které čeká výkon trestu, nebo také kolegy z pomáhajících profesí, kteří se velmi často na podsvětí výkonu trestu ptají, je – zjišťujte si informace od ostatních lidí se zkušeností výkonem trestu, nebo v případě pomáhajících profesí si požádejte ve věznici o stáž. 

Není víc než reálné informace, protože těmi můžete pomoci dále ostatním tím, že je budete sdílet. Já sám mohu říci, co bych dnešním prvotrestům doporučil, byť jsem si vědom, že to není spásné.

Dnes mohu říci, jak dobré je předcházet událostem, kdy se dostaneš do situace, kdy budeš někomu dlužit, například tím, že od někoho přijmeš nabídku cigarety. Vzpomínám si na jednoho chlapce, který v rámci výkonu trestu přijetím několika cigaret nevědomky „prodal“ svoji snídani na období jednoho měsíce.

A hlad, to je téma ve výkonu trestu, zvlášť když jste byli před výkonem trestu závislí na drogách. Vaše tělo v rámci přechodu z ulice do „baráku“ výkonu trestu, kdy tělo bylo předtím zvyklé pravidelně fetovat, nespat, nedodržovat pitný režim, přejde do fáze, kdy bude potřebovat extrémně dodat živiny, které mu po dobu fetování chyběly. 

A ve výkonu trestu, pokud tam nemáte zdroj k pokračování v užívání, se potýkáte s velkým hladem. Věřte mi – v jednom výkonu trestu jsem prodal za bochník chleba své nové boty Nike. Někdy se člověk dostane do krizové situace, kdy prostě musíte.

Společenský pohled a recidiva

Pořád vás může provázet myšlenka – no a co? Fetoval jsi, kradl jsi, tak máš nyní to, co máš.

Dnes se ještě stále s tímto nastavením některých lidí ve společnosti setkáváme. Respektuji to. Každý máme možnost si vybrat, z jakého úhlu se budeme nahlížet na lidi kolem sebe. Někdy z pozice hodnotitele, než si člověk projde svoji životní zkušeností, která vám možná změní pohled. Někdy ne.

Už z mých předchozích článků je zřejmé, včetně z řad odborníků vyjadřujících se na téma závislosti – stojí za ní mnohem víc než vědomé rozhodnutí, že se stanu člověkem bez domova, „feťákem“ a vězněm. Fetování a vězení je důsledek a ta špička ledovce, kterou leckdy na lidech vidíme. 

Při každém kontaktu s člověkem se závislostí vnímám příběh. Příběh, kterým jsem si prošel i já. Příběh, kterému jsem porozuměl až díky komplexnímu léčebnému programu v rámci ročního pobytu v terapeutické komunitě. O ní však budu hovořit v dalších článcích.

Vězení jako „hrubá záplata“ a jiné možnosti

Výkon trestu je v dnešní době nastaven stále ve formě viny a trestu. Výkon trestu jako ta hrubá záplata. Praxe i odborné zdroje ukazují, že máme v České republice docela vysokou recidivu a zatím nejsou dostatečné zdroje na to, aby byl výkon trestu systematicky přestavěn směrem k léčbě a resocializaci. Už tak tento systém stojí stát obrovské množství peněz.

A i tohle je důvod, proč jsou lidé ve výkonu trestu tak ostrakizováni, protože mnoho lidí ve společnosti vnímá, že je živíme za státní peníze, byť si za své tresty mohou sami vlastním rozhodnutím.

V Norsku například funguje vězeňský systém, který je výrazně orientovaný na rehabilitaci a normalitu – část věznic je otevřených, klade důraz na vzdělávání, práci a přípravu na život po propuštění. Statistiky ukazují, že recidiva je tam výrazně nižší než u nás, pohybuje se zhruba kolem jedné pětiny propuštěných, zatímco v České republice se často uvádějí hodnoty okolo poloviny až dvou třetin

Statistiky ukazují, že recidiva je tam výrazně nižší než u nás – pohybuje se zhruba kolem jedné pětiny propuštěných, zatímco v České republice se často uvádějí hodnoty okolo poloviny až dvou třetin.

Pozor, neberte prosím tento text jako výzvu k tomu, abychom hanili české věznice. Berte to jako nabídku k úvaze, zda s vámi souzní tento fakt o procentu recidivy. Prostředí, ve kterém se pohybujeme, nás tvoří. A na tomto základě stojí mnoho odborných publikací. 

I já sám jsem mnoho dobrého do svého života načerpal v prostředí terapeutické komunity, která mi pomohla se v životě nastartovat, byť práce s abstinencí pobytem v terapeutické komunitě nekončí.

V mnoha případech na první výkon navazuje opakovaná recidiva, byť věřte, že je mnoho lidí vycházejících z výkonu trestu přesvědčeno, že se tam už nikdy nevrátí. I já jsem si to po každém výkonu trestu sděloval. Věřil a snažil se.

Než jsem se přes svoji absenci dovedností, závislosti, vzorce chování, traumata a další události do výkonu opakovaně dostával a strávil tam na vícekrát dohromady 12 let. Potom jsem z toho kruhu konečně vyskočil.

Jak z toho vyskočit

Tento text není obhajobou trestného jednání, ale pozvánkou k hlubšímu pohledu na to, co stojí za závislostí, krádežemi a opakovanými výkony trestu. Možná vás při čtení napadlo, jak vnímáte „spravedlivý trest“ vy a co by pro vás znamenalo vězení, které opravdu léčí a pomáhá k změně.
Pokud pracujete v pomáhající profesi, zkuste si položit otázku: co mohu konkrétně udělat pro člověka, kterého čeká výkon trestu – i když mám omezené možnosti? A pokud jste text četli jako někdo, kdo má podobnou zkušenost jako já, věřte, že „vyskočit z kruhu“ je možné. Budu o tom psát v dalších článcích.

Zdroje:

HAŠTO, Jozef. Vzťahová väzba. Ku koreňom lásky a úzkosti. 1. vyd. Trenčín: Vydavateľstvo F. 

RŮŽIČKA, Miroslav et al. „Dokážu to?” Pervitin – koncepce školení pro terapeuty. Olomouc: p-centrum.

ČESKÉ PRIORITY; RUBIKON Centrum; Vězeňská služba ČR. Penologická recidiva v České republice: analýza recidivy vězněných osob 2010–2022. [online]. Praha, 2024. Dostupné z: https://www.rubikoncentrum.cz/aktuality/unikatni-studie-o-penologicke-recidive/