Mozek, který se nikdy nepřestává učit aneb co je to neuroplasticita

Vítejte v mozku. V místě, které ještě ve 21. století nebylo zcela probádáno. V místě, které se snaží prozkoumat neurologové, psychiatři, psychologové, neurolingvisté i filozofové. Pojďme se na něj podívat pohledem jeho schopnosti měnit se, přizpůsobovat a vyvíjet.

Díky moderním technologiím už dnes nemusíme jen hádat, co se v mozku děje. Můžeme ho sledovat v akci. Vidět, jak reaguje, učí se, přetváří. Některé operace mozku dokonce probíhají za plného vědomí pacienta a věda tak může nahlížet do procesů, které byly ještě donedávna skryté. Jinými slovy čím víc se o mozku dozvídáme, tím víc nás překvapuje.

Co je neuroplasticita?

Představte si, že váš mozek není pevná stavba, ale spíš živé město. Neustále se v něm něco přestavuje, opravuje, bourá a znovu buduje. Právě této schopnosti říkáme neuroplasticita.  Neuroplasticita je schopnost mozku měnit svou strukturu i fungování v reakci na zkušenosti, učení, prostředí nebo jeho poškození.

Možná vás překvapí, že ještě v polovině 20. století převládal názor, že lidský mozek se po určitém věku přestává vyvíjet a postupně degraduje. Vědci se domnívali, že počet neuronů je pevně daný a že jejich ztráta je nevratná. Tento pohled se však postupně začal měnit díky novým výzkumům. Zásadní zlom nastal zejména ve druhé polovině 20. století, kdy experimenty prokázaly, že mozek má mnohem větší kapacity, než se původně myslelo. Bylo zjištěno, že neurony mohou vytvářet nová spojení a že mozek dokáže reorganizovat své funkce. 

Jak neuroplasticita funguje

Teď si řekneme trochu teorie. Mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů, které spolu komunikují pomocí synapsí, tedy pomyslných cestiček mezi nimi. Když se učíme něco nového, dochází ke změnám právě v těchto cestičkách. Některé synapse se posilují, zatímco jiné slábnou nebo postupně zanikají. Tento proces je základem učení a paměti. 

Jeden z klíčových principů neuroplasticity je stejný, jako u svalového tréninku. Co trénujeme, to sílí. Tento princip vysvětluje, proč je pravidelné opakování tak důležité při osvojování nových dovedností. Čím častěji určitou činnost provádíme, tím silnější a stabilnější se stávají nervové dráhy, které ji zajišťují.

Naopak, pokud určité schopnosti nevyužíváme, příslušná neuronová spojení postupně slábnou. Mozek tak neustále optimalizuje své fungování podle toho, co je pro nás aktuálně důležité.

Typy neuroplasticity

Neuroplasticitu můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií. Strukturální a funkční. 

Strukturální neuroplasticita se týká fyzických změn v mozku. Můžeme sem zařadit například růst nových nervových spojů, změny v hustotě neuronových sítí nebo vznik nových neuronů, tedy neurogeneze. 

Funkční neuroplasticitu můžeme označit jako schopnost mozku přerozdělovat funkce mezi jednotlivými oblastmi. Například pokud je část mozku poškozena, jiné oblasti mohou převzít její funkci. Tento proces je klíčový při rehabilitaci po mozkové mrtvici nebo úrazu hlavy.

Faktory ovlivňující neuroplasticitu

Schopnost mozku měnit se ovlivňuje mnoho faktorů. Asi vás jako první napadne věk. Dalším neméně důležitým je pak prostředí, ve kterém se pohybujeme, náš životní styl a fyzický a psychický stav.

V mladším věku je mozek plastičtější. Děti se učí novým věcem a mozek je neustále zahrnován množstvím podnětů. To však neznamená, že by se dospělý mozek nemohl měnit.   Ba naopak, dospělý mozek potřebuje také stále nové podněty, na což často zapomínáme.  Neuroplasticita probíhá po celý život, i když může být později pomalejší.

Velký vliv na neuroplasticitu má také již výše zmíněné prostředí. Podnětné prostředí bohaté na zkušenosti podporuje tvorbu nových neuronových spojení. Naopak monotónní a chudé prostředí může rozvoj mozku zpomalit. Věděli jste, že mozek se učí mnohonásobně rychleji, když má v dané situaci radost? Tedy vytváření prostředí, kde jsou pozitivní emoce. Například když děti stavějí hrady z kostek, skládání je baví, smějí se a jsou motivovány rodiči. Velkou roli hraje právě motivace. Vnitřní, tedy vlastní impulzy a chuť do činnosti, ale i vnější, tedy například odměna. 

Životní styl hraje další velmi důležitou roli v péči o mozek obecně. Pravidelný pohyb zlepšuje prokrvení mozku a podporuje růst neuronů. Pod pohybem si můžeme představit procházku, běh, cvičení, ale také úklid domácnosti a péči o zahradu. Kvalitní spánek je nezbytný pro konsolidaci paměti a obnovu mozkových funkcí. Zdravá a vyvážená strava podporuje správnou funkci neuronů.

V neposlední řadě je také důležité zmínit psychický stav. Dlouhodobý, nekompenzovaný stres může negativně ovlivnit neuroplasticitu a vést k oslabení některých mozkových struktur. Proto je v této souvislosti důležité dbát na kvalitní spánek a dostatek odpočinku, pokud z nějakého důvodu není spánek dostačující. Vyzkoušet můžete relaxační a koncentrační cvičení a při pravidelném praktikování meditace může docházet ke zmírnění, případně i úplnému vymizení silných stresových a emočních reakcí. Meditaci lze navíc propojit se sebekoučinkem, tedy se schopností rozpoznat situace, které je potřeba změnit a aktivně podnikat kroky, které vedou ke změně.

Jak si můžeme „z gauče“ zlepšit paměť?

Neuroplasticita hraje zásadní roli v mnoha oblastech našeho života. Především je základem učení a paměti. Každá nová informace, kterou si osvojíme, mění strukturu našeho mozku. Zkoušejte se tedy učit cizí jazyky, osvojovat si nové dovednosti, jako je hra na kytaru, šití, sporty a trénujte kreativní přístup k životu. Jak mohu tuto činnost udělat jinak, zajímavěji, efektivněji?

Když jdete na nákup, zkuste si seznam zapamatovat. Skvělou pomůckou je takzvaná metoda příběhu, obzvlášť pokud je seznam delší. Právě tady se naplno uplatní vaše kreativita. Čím bude absurdnější, tím se vám lépe bude pamatovat. 

Zkuste si zapamatovat například tyto položky: Sýr, máslo, chleba, sušenky, noviny, kartáček na zuby, plyšový medvídek. A teď příběh: Ráno se po zimním spánku vzbudíte v těle plyšového medvěda, jdete na toaletu, kde si přečtete ranní tisk. Poté jdete do koupelny, kde si vyčistíte zuby. S chutí jdete na snídani, dáte si chleba namazaný máslem a plátkem sýra. Protože jste mlsný medvěd, zajíte snídani sušenkami. 

Pokud chcete zlepšovat paměť, hledejte souvislosti, spojujte si zdánlivě nespojitelné. Mozek si lépe pamatuje to, co si s něčím umí spojit. Čísla si pamatujte, jako hada na telefonu. Jména se naučte s vlastností, nebo vzhledem dané osoby, která začíná na stejné písmeno, jako jeho jméno. Například hezká Hanka, milý Michal, atd.

Hrajte si, experimentujte a hlavně, užívejte si to. Mnohem lépe se nám pamatují věci, když si je užíváme. 

Pojďte si teď vyzkoušet zábavnou formu tréninku  neuroplasticity, tzv. aktivity na propojení mozkových hemisfér. Jedna ruka provádí něco jiného, než ta druhá. 

Je důležité, aby aktivita nebyla příliš náročná, abychom to hned nevzdali. Neměla by ale být ani příliš jednoduchá, protože pak už nejde o trénink nové dovednosti, ale spíše trápení. Vždy to musí být trochu výzva.

Prstohra srdce. A teď vyzkoušejte pro změnu srdíčko rukama. Srdíčko nejprve udělejte tak, že palce jsou špička srdce a pak ostatní prsty vytvářejí špičku. Opakujte několikrát. Zkoušejte i v rychlejším tempu.

Malování srdce je další aktivita pro podporu neuroplasticity. Jedna ruka ve vzduchu kreslí po směru hodinových ručiček a druhá proti směru. 

Varianty: Srdce také můžeme rukama obkreslovat na připravené šabloně srdcí a také do písku, což bývá velmi zábavné i pro malé děti. Varianta se zavřenýma očima je další možnou obměnou. Děti také mohou srdce vybarvovat oběma rukama zároveň, nebo svojí nedominantní rukou. 

Tleskání na symboly: A pojďme si dát srdce ještě do třetice. Tentokrát budeme tleskat na symboly. Symbolům přiřadíme význam. Rozhodneme se například, že první srdce bude znamenat tlesknutí dlaněmi na stehna, druhé srdce bude tlesknutí levou rukou na pravé rameno, třetí srdce bude tlesknutí hřbety rukou na stehna a čtvrté srdce bude tlesknutí pravou rukou na levé rameno.

Když si to natrénujeme, můžeme už zkusit delší sekvence. 

Varianta: Ve chvíli, kdy to začne jít, lze vyměnit sekvenci. A nebo, to už je tedy těžké, zkusit vyměnit význam symbolů. Tedy například první srdce bude tlesknutí hřbety rukou do stehen, druhé srdce bude tlesknutí na levé rameno, třetí tlesknutí dlaněmi do stehen a čtvrté tlesknutí na pravé rameno. Tato varianta je sice těžší, ale uvidíte, že si po chvíli mozek zvykne a můžeme pokračovat v obměnách. 

Závěrem

Neuroplasticita představuje fascinující schopnost mozku, která nám umožňuje učit se, přizpůsobovat se a zotavovat se z různých obtíží. Díky ní není náš mozek statický, ale dynamický a neustále se vyvíjející orgán. 

Zkuste si občas vzpomenout a trénujte paměť, zkoušejte nové věci, vystupujte ze zajetých kolejí. Klidně i při obyčejném nákupu. Takže až příště půjdete do obchodu, seznam nechte doma. Vymyslete si příběh, trochu si pohrajte a dovolte svému mozku udělat to, co umí nejlépe: učit se.