Harm reduction nejen jako prevence

Harm reduction není jen prevence, ale i cesta k navázání důvěry. Pomáhá chránit zdraví a otevírá prostor pro práci s člověkem.

Harm reduction nejen jako prevence, ale jako šance k navázání kontaktu s člověkem

Prevence v rámci harm reduction není jen o předcházení vzniku problémů a eliminaci jejich dopadů. Je to zdroj a příležitost vytvořit půdu pro komplexní práci s lidskou bytostí. Bytostí se svými potřebami, obavami, ale také sny.

Co si představit pod pojmem harm reduction

V preventivních a nízkoprahových službách se můžete často setkávat s pojmem harm reduction. Co si pod tímto termínem můžeme reálně představit?

Harm reduction jako pojem má na internetu i v odborných publikacích mnoho teoretických ukotvení. Často je pojmenování tohoto přístupu spojeno s cílem snižovat zdravotní, sociální, ale také ekonomické dopady v důsledku užívání návykových látek nebo jiného rizikového chování. Zároveň účelem harm reduction nemusí být vždy nutně abstinence. Jde o práci s člověkem, s ohledem na jeho vlastní autonomii.

Jedním z nástrojů harm reduction je výměnný program, který realizují nízkoprahové služby. Jedná se například o kontaktní centra věnující se lidem se závislostí na omamných a psychotropních látkách, stejně jako o terénní programy, kde harm reduction probíhá v přirozeném prostředí klienta.

Společenské postoje k užívání drog a sociální práci

Za období mé vlastní praxe v pozici sociální pracovnice v kontaktním centru pro uživatele návykových látek jsem se setkala s mnoha postoji lidí ve společnosti. Někdo by uživatele drog zavíral do sklepa nebo posílal do „tvrdé práce“, jiné skupiny lidí už vnímají závislost jako nemoc a snaží se hledat jiné, inovativnější náhledy.

Postoje jsou různé. Ráda bych nyní na tomto základě sdílela jeden příběh, který se mi nedávno odehrál. Jednoho dne se na mě obrátil muž z naší vesnice s informací, že jede do práce. Na ten popud jsem mu popřála hezký den a odpověděla, že jedu do práce také. Následně jsem čelila reakci, že on jde vytvářet hodnoty, zatímco moje práce je zbytečná.

Tyto nesoulady v postojích určité skupiny lidí leckdy ústí v další názory, které hovoří o tom, že preventivní nízkoprahové služby jsou zbytečné. Nebo že veškeré financování nízkoprahové sociálních služeb je pouhé vyhazování peněz, protože nejsou samy o sobě výdělečné.

Věřte, že mnoho podobně smýšlejících lidí nachází hodnotu sociální práce ve chvíli, kdy ji začnou reálně potřebovat. A to nejen například ve chvíli, kdy se určitý sociální problém, třeba právě drogová závislost, stane součástí vašeho rodinného systému, ale také v nečekaně nahodilých situacích, jako je například ztráta bydlení.

Byť jsou některé sociální služby částečně výdělečné a jiné skutečně fungují na bázi dotací, během své praxe jsem si osvojila poznání, které vypovídá o důležitosti existence preventivních služeb. A v dalším textu budu sdílet na základě své vlastní praxe proč.

Výměnný program jako nástroj harm reduction

Zmínila jsem pojem výměnný program. Princip výměnného programu je založen na navazování kontaktu s klienty sociálních služeb a jejich edukaci v oblasti bezpečnějšího užívání. Zmiňuji záměrně bezpečnějšího, protože žádné užívání drog není bezpečné, i přesto, že se výměnný program snaží ošetřovat veškerá možná rizika spojená s konzumací drog.

Může se jednat například o přenos infekčních onemocnění či zdravotní komplikace, jako je zánět žil, abscesy, flegmóna či jiné viditelné známky na těle. Díky výměnnému programu mohou sociální služby distribuovat mezi uživatele drog injekční materiál včetně dalšího podpůrného sterilního materiálu, který slouží právě k bezpečnější aplikaci a prevenci zdravotních rizik, což samo o sobě už na počátku šetří zdravotnický systém.

Někdo může v tuto chvíli nabýt mylného dojmu a klást si otázku, jak může takový program existovat, když „podporuje“ lidi se závislostí v užívání drog tím, že jim ještě poskytuje stříkačky?

Pozor. Tady je nutné říci, že z dlouhodobého a historického hlediska se drogy užívaly a užívají stále, bez ohledu na existenci výměnných programů. Věřte, že člověk se závislostí si vždycky najde způsob, jak si drogu aplikovat. Čistou injekční stříkačkou, nebo klidně použitou a opakovaně, což samo o sobě nese rizika přenosu infekčního onemocnění, jako je například žloutenka typu C.

Jedná se o onemocnění, které napadá játra člověka. A jak víme, játra jsou velmi důležitým orgánem v těle, protože nejen zpracovávají živiny, ale také – laicky řečeno – slouží jako „čistička“. Dlouhodobé neléčení žloutenky typu C vede k selhání jater, a tedy k ohrožení na životě.

Štěstím však je, že existuje účinný způsob léčení tohoto onemocnění. Dříve se žloutenka typu C diagnostikovala pomocí bolestivé biopsie a léčila za pomoci interferonu, kdy si dotyčný člověk musel aplikovat denně injekce do břicha po dobu jednoho roku a celý rok pociťoval vedlejší účinky podobné chřipce – od bolesti kloubů po únavu.

Nicméně za poslední roky se léčba žloutenky zásadně změnila. Dnes už se nejedná o vyšetření formou biopsie ani o léčbu formou injekcí. Diagnostika probíhá pomocí ultrazvuku, který určí, jak moc jsou játra poškozená, a podle toho lékař nastaví léčbu na 2–3 měsíce, během kterých je třeba užívat jednu tabletku denně, bez vedlejších účinků.

A to je skvělý vývoj. Co je ale dále důležité zmínit, je, že léčba žloutenky je velmi drahá. Zdravotní pojišťovny platí za léčbu jednoho pacienta v řádech set tisíc korun.

Prevence versus náklady na následky

A jsme u důvodu z praxe, proč je existence prevence důležitá. Ve chvíli, kdy si srovnáte počet investovaných peněz do harm reduction jako prevence a náklady spojené s řešením důsledků vzniklých vlivem užívání drog, zjistíte, že prevence je levnější než řešení následků.

Harm reduction bývá často nejblíž „drogovému podsvětí“. Tedy místům, kde lidé žijí na ulici, potýkají se s trestnou činností a užívají omamné látky. Harm reduction je v praxi často první šance, jak můžeme s našimi klienty vůbec zahájit kontakt. Jak navázat důvěru, ale také získat možnost nahlédnout do klientova světa – do jeho historie, četnosti užívání drog, způsobu užívání drog, ale také jeho prožívání – tím, že si během výměnného programu s klientem prostě povídáme. Povídáme a dáváme mu najevo, že ho nejen posloucháme, ale že ho skutečně slyšíme.

Ve chvíli, kdy se na základě komunikace s člověkem dostaneme ke způsobům užívání drog, můžeme díky harm reduction pomoci klientovi chránit zdraví minimálně edukačními informacemi a zmíněnou distribucí materiálu.

Různé způsoby užívání drog

Existuje několik metod užívání, které jsou různě rizikové. Tato škála rizikovosti bývá v různé podobě sdílena v mnoha odborných publikacích. Typicky se uvádějí například tyto způsoby užívání:

Kouření Šňupání Polykání Rektální aplikace Injekční aplikace

A podle výběru způsobu aplikace klientům poskytujeme různé informace a materiál s cílem, jak už bylo řečeno, ochrany zdraví i společnosti. Společnosti proto, že nejen že klient dostane sterilní materiál, ale také sociální služby sbírají od klientů nebo z veřejných prostor materiál použitý.

Harm reduction jako prostor pro důvěru

Kromě všeho zmíněného s sebou nese harm reduction ještě další hodnotu. A to hodnotu ve formě prostoru pro navázání důvěry a práci s člověkem. Závislost a užívání drog není vždycky o vědomém rozhodnutí a „slabé vůli“. Závislost je způsob, jakým si člověk v sobě léčí své vnitřní rány, svá traumata. Je to vzorec chování, kterým má tendenci ošetřovat svá vnitřní zranění. Je špičkou ledovce a otázkou je, co vše se za ní schovává.

O spojení traumat se závislostí hovoří již dlouhodobě mnoho odborníků a jedním z nich je kanadský lékař Gábor Maté. Sám tento lékař sdílí výsledky mnoha výzkumů ve svých publikacích i dokumentech o světě vzniku traumatu ve spojení s vývojem mozku.

Proto zmiňuji, že jde o mnohem víc. Jde o kontakt s lidmi, kteří se vlivem své životní situace ztrácejí. Jsou to lidé, kteří si během svého života nasbírali mnoho složitých zkušeností, které je poznamenaly. Jsou to lidé, kteří přišli o rodinné vazby již od mladého věku. Jsou to děti systému, které si nevybraly vyrůstat v dětském domově. Jsou to mladí dospívající i dospělí, kteří skutečně už od útlého dětství žijí v systému péče, nebo lidé, kteří měli štěstí žít v běžné rodině. Ale ani ta nezaručuje stoprocentní bezpečí.

A bezpečný vztah, který může během spolupráce mezi pracovníkem a klientem vzniknout, je dobrým a do budoucna klíčovým nástrojem pro další práci. Už jen to, že klient získá možnost být slyšen. Možnost svobodně hovořit nejen o svém užívání, ale také o jakémkoli trápení. To je přece hodně. To přirozené lidství. Ten obyčejný pozdrav a respekt. Respekt k jeho vzorci chování, kterým si určitý čas léčí své trápení.

Pozor, to není souhlas a bagatelizace užívání drog. To je respekt k životu každého člověka, i když s jeho jednáním nemusíme souhlasit. Protože dnešní doba je přesně o tom – o učení se respektu ke každému příběhu. Dlouhodobě přece víme, že direktivní jednání a nucení člověka k jakékoli změně nefunguje. Ke změně je skutečně potřeba vnitřní chtění. Vnitřní touha a přesvědčení, že chci.

Připravenost na změnu a role sociálního pracovníka

A až přijde ten moment připravenosti na změnu, tak v ten den tam bude mít klient svého sociálního pracovníka. Bude mít člověka, kterému věří, protože si během harm reduction vyzkoušel, jaké to je jednat se sociálním pracovníkem. Bude vědět, že má vedle sebe minimálně jednoho člověka, který mu bude na jeho cestě nápomocen. Že na to nebude dotyčný klient sám.

Touha nebýt sám je přirozená potřeba člověka. Je to projev čistého lidství.

Zdroje:

https://harmreduction.org/wp-content/uploads/2020/08/Resource-SaferDrugUse-SaferDrugUse.pdf

MATÉ, Gabor. V říši hladových duchů: blízká setkání se závislostí. Praha: PeopleComm, 2020. ISBN 978-80-87917-62-6