Propojujeme přírodu a polytechniku v MŠ: Fascinující ekohry a badatelské pokusy pro nejmenší

Praktické ekohry, pokusy a polytechnické aktivity pro MŠ, které rozvíjejí zvídavost, tvořivost i vztah dětí k přírodě. 

Milé kolegyně, milí kolegové,

aktuální výzvou předškolního vzdělávání, vycházející z RVP PV, je efektivně propojovat environmentální výchovu s tou polytechnickou. Jak ale u dětí ve věku od 3 do 8 let rozvíjet klíčové kompetence (zejména ty k řešení problémů a pracovní) tak, aby to nebyla nuda, a navíc jsme plně respektovali potřeby heterogenních tříd? Odpovědí je badatelsky orientovaná výuka a chytře postavené „Ekohry“.

Některé aktivity mohou na papíře nebo od AI vypadat skvěle, ale v praxi se ukáží jako neúspěšné. Úspěch vždy závisí na konkrétní skupině dětí, prostředí a schopnostech pedagoga improvizovat. Autor článku, který se léta věnuje lektorování seminářů pro učitele a tvorbě projektových dnů, představuje aktivity, jež se v praxi mnohokrát osvědčily. Abychom dětem představili vědu, přírodu a tvoření komplexně, připravil jsem pro vás osvědčenou paletu badatelských pokusů, chemických hrátek a smyslových ekoaktivit.

1. Smyslové zkoumání a ekohry v pohybu

Než se pustíme do složitějších pokusů v laboratoři naší třídy, je vždy dobré děti nejprve rozehřát, vybít jejich přebytečnou energii a naladit jejich smysly.

Slepá karavana (3–7 let) Děti milují průzkumné výpravy, a tato hra jim umožní nově objevit i známé prostředí, jako je školní zahrada. Jak totiž uvádí oficiální portál Lesní pedagogiky ČR (lesnipedagogika.cz), omezením jednoho dominantního smyslu (zraku) dojde k okamžitému zintenzivnění ostatních smyslů – hmatu, sluchu a čichu. 

Postup:

• Mezi stromy a dalšími prvky v zahradě natáhněte přibližně 50 metrů provázku. Můžete na něj navázat různé přírodniny, jako jsou šišky, větvičky, nebo dokonce rolničky. Trasu si nejprve sami projděte se zavřenýma očima, abyste ověřili její bezpečnost a plynulost bez nutnosti podlezení.
• Dětem na startu vysvětlete, aby si zakryly oči (např. čepicí), jednou rukou se držely provázku, druhou měly nataženou před sebou jako ochranu a vysoko zvedaly nohy, aby nezakoply. 
• Nechte je postupovat s rozestupy alespoň 3 metry, aby se netvořily fronty. Tato hra zároveň efektivně trénuje i vzájemnou spolupráci a důvěru mezi dětmi, což je pro třídní kolektiv velmi cenné. 
• V cíli si vezměte například šišku jako mikrofon a ptejte se dětí na jejich zážitky: jaké stromy poznaly, co nahmataly na provázku nebo kde se na trase cítily příjemně. Pokud chtějí jít znovu (třeba i pozpátku), hra se vydařila. 

Tip pro vybavení z praxe: Své hmatové zážitky děti mohou okamžitě vizualizovat pomocí tzv. pocitových nákresů, používáme venkovní kopretinové tabule, které snadno připevníte na plot školky a úžasně tak rozvinete grafomotoriku dětí přímo na čerstvém vzduchu.

Smeťáci a Komposťáci Jako další pohybovou hru pro mladší děti skvěle fungují Smeťáci. Zeptejte se dětí, kam patří papír, plast a podobně. Následně jim prozraďte, že nepořádek dělají zlomyslní skřítci Smeťáci, kteří řádili i u vás na zahradě. Úkolem dětí je po nich uklidit. Zaveďte pravidlo: v jednu chvíli smí mít dítě v ruce jen jeden odpadek. Zaručíte tak, že se všichni bezpečně vyběhají.

Pro starší děti hrajeme hru s malinko složitějšími pravidly - Komposťáci. Rozdělte děti do dvou skupin. Všichni ve skupině se po celou dobu musí držet za ruce (skvělý trénink sociálních a personálních kompetencí). Lektor zadá úkol, např.: „Přineste bílou věc, která patří do kompostéru!“. Skupiny běží do svého rohu zahrady pro věc, na které se shodnou. Důležité je přiběhnout co nejdříve, ale absolutně stěžejní je správnost. A co do kompostéru opravdu (ne)patří? Mnohé zdroje se v tomto rozcházejí, autor článku se přiklání k tomuto: https://www.sonnentor.com/cs-cz/recepty-a-tipy/rady-a-tipy/30-veci-ktere-na-kompost-rozhodne-ne-patri

2. Bylinková laboratoř trochu jinak

Když už jsme zahřátí, můžeme přejít k jemnější motorice a zapojení čichu. Omezení a hygienická nařízení nám v MŠ nedovolují svévolně konzumovat vše, co venku najdeme. Z oficiálně zakoupených či na školní zahrádce pečlivě pěstovaných bylin ale můžeme vytvořit úžasné lekce. Před samotnou prací si můžeme s dětmi zahrát na úvod oblíbenou kimovku, abychom se seznámili se všemi pomůckami a bylinkami, které budeme potřebovat.

Bylinková nemocnice Na kusy kartonu namalujte panáky v barvách květů známých bylin. Dáme jim příběh: Pokud panáka trápí bolavý zoubek, pomůže mu šalvěj. Panák má proto fialovou barvu a u hlavy vyříznutý otvor s obrázkem bolavého zubu. Děti běží na druhou stranu zahrady nebo tělocvičny, kde leží hromada bylinných měšců – každý je v barvě byliny, kterou obsahuje - lze si i přivonět. Děti si tak propojují zrakové, čichové a hmatové vjemy s konkrétním využitím bylin v lidovém léčitelství.

Tato aktivita je vhodná pro inkluzi a práci v heterogenních skupinách. Mladší děti (nebo děti s odlišným mateřským jazykem) se orientují vizuálně pouze podle barev. Ty starší už vnímají názvy bylin, jejich reálné účinky a na stanovištích si mohou poslechnout naučné bylinkové básničky.

Chytré vybavení: Abyste básničky nemuseli číst vy, mohou si je děti pro podporu samostatnosti samy pouštět přes nahrávací tabulky či kolíčky. Skvělou volbou jsou nahrávací tlačítka, kolíčky nebo tabulky. Nahrajete na ně svůj hlas s instrukcí k dané bylině. Děti si instrukci samy přehrají, vy se nestanete „papouškem“ a děti nerušeně trénují samostatnost a naslouchání.

Tvoření vlastního bylinného čaje

Kvalitní bylinné čaje jsou voňavým a lahodným dárkem, který si děti mohou vyrobit i z bylinek nasbíraných na zahradě nebo v květináči. Tato aktivita zabere přibližně 10–20 minut.

Stačí vám k tomu čajové sáčky, barevné čtvrtky, sušené bylinky a sešívačka.

Postup:

• Připravte hromádky sušených bylinek, každou zvlášť. Měly by mít podobný účinek a vhodnou kombinaci si můžete předem ověřit.
• Nechte děti rozemnout vzorek každé bylinky, přivonět si k němu a diskutujte o jeho využití v kuchyni či léčitelství.
• Předveďte dětem, jak uchopit sáček a rozevřít jej, jak ho naplnit bylinkami (asi do 2/3) a jak ho následně utáhnout a zavázat na dva uzly.
• Děti si vyzdobí čajový lístek (úchop sáčku) z barevné čtvrtky.
• Pro silnou fixaci se lístek na konci šňůrky připevní sešívačkou, přičemž se předtím ještě zavažte uzel.

Výroba bylinkového tekutého mýdla

Co s bylinkami, které se už do čajových sáčků nevešly a jsou vhodné na kůži? Polytechnika nemusí znamenat jen práci se dřevem a hřebíky. Naučme děti vyrábět věci denní potřeby, které si běžně kupujeme v plastových obalech. Výborným senzorickým a pracovním cvičením je výroba vlastního tekutého bylinkového mýdla.

Postup: 

• Sesedněte si pospolu a nechte děti na jemném struhadle pečlivě nastrouhat tuhé mýdlo na ruce (volte to nejzákladnější, bez přidaných umělých barviv a vůní).
• Pod dozorem pedagoga, mýdlové hobliny zalijte hrnkem horké převařené vody. 
• Do směsi nechte děti přimíchat jemný bylinný prášek (například přes cedník sušenou mateřídoušku) a přikápněte kvalitní esenciální olej (třeba levandulový). 
• Pomocí metličky pak směs radostně rozšlehejte do bohaté voňavé pěny. 
• Než začneme plnit, necháme směs chvíli odstát – nejdříve slijeme přebytečnou vodu pryč.
• Děti opatrně pomocí malého trychtýře přelijí napěněnou mycí směs do silikonových cestovních lahviček nebo prázdných, vymytých lahviček od šamponu.

3. Fascinující chemické a fyzikální pokusy pro MŠ

Jak trefně poukazuje známá pedagožka Maria Montessori: „Ruka je nástrojem lidské inteligence.“ Děti milují pokusy. Ať už jde o fyziku či chemii, ideálně obojí zároveň. Který experiment je oblíbený i u těch nejmenších?  Zde jsou tři naprosté hity, které z vaší třídy udělají vědecké pracoviště.

Kouzlo Nenewtonovské látky Je pravda, že čím víc na vodu tlačíme, tím rychleji teče? U vody ano, ale existují látky, u kterých je to naopak! Už jste si hráli s omáčkou, která se po hnětení mění v plastelínu? Na tento zázračný fyzikální úkaz budete potřebovat jen škrob (cca 1 kg), vodu, lavor a případně potravinářská barviva. 

Postup:

• Nalijte do lavoru trochu vody (lepší méně a kdykoliv později dle potřeby přidat).
• Přidávejte škrob do okamžiku, kdy začne mít konzistenci středně husté omáčky.
• Nechejte děti hníst a modelovat, v případě rychlého roztékání hmoty přidejte škrob. Děti tak bádáním na vlastní kůži objevují, jak se tekutiny mohou chovat pod tlakem odlišně od běžné vody.
• V případě vyschnutí směsi opět přidávejte postupně vodu a rozmíchejte do požadované konzistence. 
• Přidejte na různá místa potravinářská barviva a sledujte, jak se ze základních barev tvoří další (kombinace červené a žluté tvoří oranžovou, kombinace žluté a modré zelenou). Nebo vodu nepřidávejte a vymodelujte zvířátka, třeba hady a broučky.

Organizační tip: Abyste minimalizovali nepořádek a mohlo bádat více dětí najednou, místo malého lavoru doporučuji využít robustní tác - tzv. tuff tray vaničku, která spolehlivě udrží veškerou sypkou i tekutou hmotu na jednom místě. Nebo proveďte pokus na zahradě: měkké škrobové kuličky mohou posloužit na letní koulovačku a snadno se ve vodě či po dešti rozpustí.

Dinosauří vejce: Ledová chemie

Pojďme si ukázat základní chemickou reakci zásady a kyseliny, která je vizuálně ohromující. Stačí nám k tomu soda, voda, ocet a figurky (postavičky z lega či kindervajíčka). 

Postup:

• Z obyčejné jedlé sody a malého množství vody vytvořte tvárnou pastu. 
• Do středu každé hrudky schovejte s dětmi malou figurku a vytvarujte vejce. 
• Ta nechte pár hodin v mrazáku. Vejce nepodepisujte, dojde tak k lákavé výměně postaviček mezi dětmi a napětí, co jim náhoda přinese. 
• Zmrzlá vejce vložte do misek či vaničky a rozdejte dětem pipety naplněné obyčejným octem. Jakmile začnou děti ocet kapat na povrch sodového vejce, dojde k bouřlivé, ale zcela bezpečné reakci. Vejce začne šumět, pěnit a pomalu se rozpouštět. Při pozorování šumění a rozpouštění se rozvíjí jejich smysl pro detail a schopnost předvídat výsledek chemické reakce. Děti zažijí vzrušení skutečných paleontologů, když budou postupně odkrývat a vysvobozovat svého zamrzlého dinosaura.

Upcyklace: Fyzika a stavba natahovací lodičky Téma recyklace a upcyklace nabízí obrovský prostor. Ukážeme si, jak odpadní materiál proměnit v hračku s mechanickým pohonem. Použijeme prázdnou plastovou krabičku (např. obal od vlašského salátu nebo plněných paprik), špejle a gumičku. 

Postup:

• Po delších stranách krabičky prostrčíme dvě dlouhé dřevěné špejle tak, aby na jedné straně krabičky přesahovaly. 
• Mezi tyto přesahující konce napneme pevnou gumičku. 
• Na gumičku navlékneme kousek pevnějšího nastříhaného plastu (např. z víka krabičky)  jako lopatky motoru.
• Několika otočeními gumičku napružíme a položíme lodičku na vodní hladinu (například do naší napuštěné vaničky) a motor pustíme. Nahromaděná mechanická energie gumičky lodičku rozjede. Děti na vlastní oči vidí vztlak vody a princip přenosu kinetické energie. 

Organizační tip: Připravte si aktivitu venku s dostatkem zeminy - děti velice rády staví z bahna také přístavy a průplavy.

Zdroje, inspirace a materiály pro další bádání zdarma

Výše zmíněné aktivity jsou jen zlomkem toho, co s dětmi můžete zažít. Pokud rádi zkoušíte nové věci a hledáte další zdroje informací a metodik, určitě se inspirujte na těchto webech:

• Pokusy a věda: Pro nekonečnou zásobu chemických a fyzikálních experimentů zdarma navštivte portál vida.cz
• Les a zvířata: Skvělé bezplatné materiály k lesnictví naleznete na lesnipedagogika.cz. Speciálně upravené podklady pro MŠ k tématu myslivosti a zvěře nabízí myslivost.cz/mam
• Praxe a venkovní hry: Pro reálné příklady z praxe jiných školek navštivte ekoskola.cz/category/priklady-dobre-praxe/. Obrovskou studnici her na ven pak nabízí portál jdeteven.cz/cz/hry a metodiky najdete na ekologickavychova.cz/cr/materialy.

Pokud potřebujete vidět práci s pomůckami, jít do hloubky anebo získat více tipů na polytechnické vzdělávání, přihlaste se u společnosti Zřetel na jeden z mých webinářů, kde máte možnost se živě zeptat. Na portálu ekovzdelavani.cz najdete jak bylinkové básničky ke stažení zdarma, tak osvědčené vzdělávací pomůcky. Dodejte svým hodinám i projektovým dnům novou, badatelskou jiskru!

Společně s redakcí pro vás již nyní pilně připravujeme další články do této série. V září se můžete těšit na téma „Objevování mikrosvěta od útlého věku“, v říjnu probereme „Robotiku v MŠ a na 1. stupni ZŠ“ a v listopadu se společně s dětmi vžijeme do role detektivů v článku „Učte se zábavně v roli Sherlocka Holmese – šifry do výuky“.